Láčkovka Lowova (Nepenthes lowii) je druh masožravé rostliny z rodu láčkovka (Nepenthes). Byla objevena v roce 1851 Hughem Lowem a popsána a pojmenována po něm Josephem Daltonem Hookerem roku 1859.
Stupeň ohrožení podle IUCN
VU – zranitelný
Výskyt
Láčkovka Lowova je endemickým druhem Bornea, vyskytuje se v Bruneji v oblastech Sabah a Sarawak, kde roste na horách Trus Madi, Kinabalu, Buli, Tama Abu, Bario, Murud a Mulu. Přednost dává mlžným lesům v nadmořské výšce 1 600 až 2 600 m, roste převážně na zemi na porostech mechů a rašeliníků. Při domácím pěstování je vhodné rostlinu sadit do epifytní směsi pro láčkovky
Interakce se zvířaty
Láčkovka Lowova je masožravá rostlina; živiny získává lapáním drobných živočichů. Ty láká například pomocí barvy a nektaru na obústí, které je kluzké, a když se na něj nějaký hmyz dostane, spadne dolů do trávicí tekutiny, kde se utopí a je následně rozložen pomocí trávicích enzymů.[5] Hmyz chytají především spodní láčky. Horní láčky získávají pro rostlinu živiny pomocí mutualismu s drobným savcem tanou horskou (Tupaia montana). Tu lákají na sladký nektar na víčku, přičemž při krmení tany do rostliny kálí a zajišťují jí tím přísun dusíku.
Ohrožení
Nebezpečí pro tento druh představuje především ztráta přirozeného prostředí, ale také sběr těchto rostlin pro komerční využití, neb se jedná o vyhledávanou okrasnou rostlinu. Láčkovka Lowova má Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) přiřazen status zranitelný a je zapsán na přílohu II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Mimo to se většina populací vyskytuje v chráněných oblastech a nelegální sběr snižuje vytváření levnějších klonů pomocí metody in vitro