Byblis obří (Byblis gigantea) česky někdy byblida obří je masožravá rostlina z rodu byblida (Byblis).
Stupeň ohrožení podle IUCN
CR – kriticky ohrožený
Způsob lapání
Je to pasivní masožravá rostlina, na lovu hmyzu se nijak aktivně nepodílí, neprojevuje žádné známky pohybu. Její past je anatomicky jednoduchá, jsou to jakoby orosené, stříbřité lepkavé listy. Na listech, i na kališních lístcích, vyrůstají chloupky, tentakule, dvou typů. Jedny, tentakule marginální, produkují lepkavý sliz který přilepí hmyz usedlý na list. Druhé, tentakule diskální, začnou po podráždění pohybem hmyzu vylučovat trávicí enzymy které měkké orgány hmyzu rozloží a ty jsou vstřebány.
Pěstování
Náročnost pěstování této rostliny je velmi vysoká. Substrát pro tuto rostliny je rašelina + hrubý křemenný písek (2 : 1). Vyžaduje maximální možné osvětlení na stanovišti (jak v létě tak zimě). Teplota v létě je okolo 15-22 °C vyšší teploty v parnějších dnech nevadí. V zimě je teplota pro rostlinu nižší 5-10 °C. Vlhkost na stanovišti by měla být suchá nebo slabě vlhká. Nejlepší stanoviště pro rostlinu jsou skleníky s dobrou ventilací, okenní parapety nebo zimní zahrady.
Rozmnožování
Byblis obří je víceletá rostlina a lze ji množit řízky nebo semeny. Při množení semeny musíme vzít v úvahu, že rostlina je pyrofyt, roste na místech kde dochází k samovolným požárům a semeno je schopno vyklíčit jen po projití ohněm. V semeni jsou látky které spustí proces klíčení, až v přírodě všechna okolní vegetace shoří a klíčící semeno nebude utlačováno okolními rostlinami. Požár nemusí být nikterak důkladný, protože při pěstování v domácích podmínkách se to řeší zapálením papíru na substrátu se semeny.